tisková zpráva 30. 8. 2021, Praha, Zvonečník, z.s.

Jisté memorandum rozhýbalo debatu o českém lithiu před čtyřmi lety a řešily se dokonce biliony na důchody. Zatím to ale vypadá spíše na nároky na veřejné finance a sporný ekologický efekt. Zvonečník formuluje 7 aktuálních tezí pro českou lithiovou ekonomiku.

1) Lithiová ekonomika má smysl, pokud je cirkulární ekonomikou a nikoli jen jednosměrnou spotřebou s vytěžením lithia a dalších prvků na začátku a na konci dále nevyužívaného bateriového odpadu s nerentabilním opětovným využitím lithia. Nevyužívání lithia z bateriového odpadu dosud výrazně převládá nad jeho recyklací.

2) Chceme znát reálnou ekologickou a ekonomickou stránku těžby českého lithia. Získávání lithia s vysokoteplotním zahříváním velkého množství horniny či s využitím velkého množství vody může mít velkou ekologickou stopu a vyvážit tak energetické úspory provozu elektromobilů proti vozům se spalovacími motory.

3) V Ústeckém kraji odmítáme výměnu jednoho druhu těžby (uhlí) za jiný druh těžby (lithium), který může být výrazně nerentabilní (těžba krušnohorských ložisek lithia stále balancuje na hranici ekonomické rentability) a bez reálného přínosu pro ochranu životního prostředí. Ekologicky přijatelná může být těžba lithia i jen z odvalů a nikoli otevírek nových důlních děl v přírodně hodnotné krajině okolí Cínovce.

4) Akumulace energie v přečerpávacích vodních elektrárnách (např. v bývalých těžebních oblastech) pro elektrickou síť a tepelná akumulace (např. v domácnostech bojlery pro mytí i myčky a pračky) jsou dosud ekonomicky i ekologicky výhodnější, než lithiová akumulace. Pro posun české energetiky by jejich využití mělo být prioritou.

5) Velký problém vidíme v představách, že ráno mají občané odjíždět elektromobily do práce a večer elektromobily zase nabíjet s neefektivní přeměnou energie z domácích baterií či s přetížením sítě ve večerních hodinách a nedostatkem energie z přímé výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Fotovoltaické zdroje energie pro dobíjení elektromobilů musejí být v místech, kde tyto elektromobily zejména kolem poledne parkují (např. vedle hal zaměstnavatelů a na krytých parkovištích s fotovoltaikou na střechách) a mohou se pozvolna a efektivně dobíjet i z dobře umístěných běžných zásuvek 230 V.

6) Za nutnost pokládáme vznik mezinárodního standardu pro vyjímatelné baterie elektromobilů určitých rozměrů, aby dále nevznikalo množství různých typů nevyjímatelných baterií, jejichž náhrada může být složitá a rozhodně nemusí odpovídat životnosti samotných vozů.

7) Potenciál pro budoucnost nemusejí mít jen baterie lithiové a podporujeme neutralitu k používaným prvkům pro akumulaci energie s řadou jiných možných předností proti jen hmotnosti (nižší cena a lepší dostupnost, lepší recyklovatelnost či snazší nabití - vodík, grafen, sodík apod.).

Ve dnech 17.-19. července 2020 proběhla Šumavská ekoakademie. Jaké jsou hlavní postřehy z ní?

Páteční odpoledne nabídlo úvodní debatu u kulatého stolu se zapojením náměstka správy národního parku Jana Kozla, současné a bývalé starostky Stožce Helgy Finikové a Zdeňky Lelkové. Nejvíce rezonovaly statistické údaje o relativně malém podílu sázení dřevin v lesích šumavského národního parku ve srovnání se zbylou přirozenou obnovou (sázení jen 2,56%), ale relativně velkém významu sázení při ovlivnění druhových poměrů s návratem původních druhů listnatých dřevin (například buků a jedlí dlouhodobě chybějících v podzemní zásobě semen).

Velkou pozornost debata zaměřila k významu investic státu do místního rozvoje, kdy v šumavských obcích nakonec svépomocí z obecních rozpočtů bylo nutné postavit ČOV a další vybavení a velká očekávání obce měly od dalšího rozvoje turistiky. Příjmy národního parku jsou v současnosti podlomeny nadbytkem smrkového dřeva na trhu z důvodů nadbytku dřeva z ekologicky nestabilních hospodářských lesů a velké problémy jsou také se zajištěním pracovních sil pro těžkou práci v lese.

Debata se dále dotkla nové legislativy, managementu a dotací. Z hlediska fungování národního parku v současnosti dochází ke sžívání se s novými věcmi v zákoně o ochraně přírody. Důležitá je funkce správy národního parku, která nevypořádává jen různá povolování, ale má na starost také management území chráněné přírody. Z hlediska financování se zde naráží na potíže s náhradou přímých institucionálních příjmů za systém složitého získávání dotací a dokazování, že je žadatel nezcizil.

Sobotní výprava nabídla osobní seznámení se šumavskými lesy a s přírodou kolem Plešného jezera. V nižších polohách byl k vidění rozpad smrkových monokultur na porosty rozmanitější z hlediska věkové struktury a díky dosadbám listnatých stromů porostů bohatších i druhově. K plošným kůrovcovým kalamitám díky takovým změnám v budoucnu nebude docházet, z pohledu současnosti ale vývoj přináší řadu problémů v lesním hospodářství. Ve vrcholových partiích Šumavy jsou původní horské smrčiny a ochrana přírody se zde potýkala s kritikou bezzásahového přístupu. Rozhodně se nenaplnila proroctví některých lesníků o zničeném lesu, naopak přirozený velký cyklus lesa se s odstupem času ukázal jako finančně nejméně nákladný a rychlý s bohatým novým podrostem. Fungování poměrně rychlé přirozené obnovy lesa se ale kupodivu ukazuje i v případě vytěžených vrcholových holin a opět ukazuje na význam půdní zásoby semen a volných rukou přírody i přes zásahy člověka.

Děkujeme správě národního parku a všem, kdo se do akce zapojili, za možnost věcné debaty a přiblížení řady otázek v praxi.

Videa s náměstkem ředitele NP Janem Kozlem:

Nová Pec - přeměna hospodářského lesa

Odkornění kmenů proti šíření kůrovce

Kontrast hospodaření

Přirozené zalesnění holiny s redukcí zvěře

Obnova buku

Zapojené korunové patro

Říjiště - kde neplatí lesní zákon

Odkornění kmenů proti šíření kůrovce

U Plešného jezera

Obnova buku pod Plechým

tisková zpráva 8. 1. 2020, Praha, Zvonečník, z.s.

Česká republika patří k zemím, kde dosud vládne neuvěřitelná byrokracie a ve světovém měřítku k nejtragičtějším patří stavební řízení. Přestože digitalizace nabízí nástroje na zkrocení byrokracie, developeři využili svoji příležitost u stavebního zákona. Zvonečník odmítá návrh nového stavebního zákona od ministryně Kláry Dostálové.

Návrh stavebního zákona ministryně Kláry Dostálové usiluje o převedení úředníků zabývajících se stavební agendou z obcí na stát a chce přímo pod stavební úřad podřídit odborníky z různých samostatných úřadů ochrany životního prostředí, památkové péče či ochrany obyvatelstva. To jde přímo proti principu subsidiarity, proti odborné nezávislosti a dost možná rovnou na ruku developerům.

V ne až tak dávné minulosti ale fungovaly okresní úřady, které byly vstupními místy pro stavební řízení a k žádostem kompletovaly stanoviska dotčených úřadů ke konečnému rozhodnutí. Občané nemuseli nikde zbytečně běhat po úřadech a fungovala i nezávislost dotčených úřadů. V současnosti občané ale obíhají dotčené úřady, píší různé žádosti a milostivě čekají na stanoviska zasílaná i s mnohaměsíčním zpožděním.

Současná vysoká míra byrokracie nejen kolem stavebních řízení je dána především nemožností vyřídit řízení v jedné věci podáním žádosti s podklady na jedno podací místo. V jedné věci je tak nutné psát žádosti různým dotčeným úřadům, a to dokonce i kvůli banalitám, které jsou dohledatelné v rejstřících či prostřednictvím internetu.

Zvonečník jako cíl vnímá potřebu zkrotit byrokracii nastavením úředních řízení k vyřízení jedné věci jedním podáním a s využitím efektivní digitalizace. K tomu již dlouhou dobu fungují datové schránky, které byly mimochodem zřízeny podle hlesla "nemá obíhat občan, ale dokument". K tomu je dále potřeba určit 1) vstupní kontaktní datové schránky veřejné správy, 2) jednotný systém označování a třídění podávaných žádostí, 3) způsob vyřízení žádostí v elektronické podobě tak, aby občané byli kontaktováni konkrétními dotčenými úřady jen v případě potřeby doplňujících a korekčních informací (nedostupných v rejstřících a na internetových stránkách), nebo až s výsledkem řízení. Do jaké míry v tomto ještě může pomoci zákon o právu na digitální služby (digitální ústava) s masivní podporou zákonodárců napříč politickým spektrem uvidíme.

Odkazy:

eKLEP - návrh stavebního zákona ministryně Kláry Dostálové z 25.11.2019

Zákon o právu na digitální služby (digitální ústava) - sněmovní tisk

Obce vyzývají Dostálovou: Stavební zákon je špatný, stáhněte ho (Seznam zprávy)

tisková zpráva 12. 12. 2019, Praha, Zvonečník, z.s.

Na základě návštěvní akce 16. října 2019 střešovického výdechu tunelu Blanka a zahrádkové osady na Ořechovce se Zvonečník zabýval nejen ozeleněním jednoho komínového výdechu, ale také řešením znečištění ovzduší v okolí výdechů dlouhých městských automobilových tunelů jako takových a zdůrazňuje význam zavedení expresních linek MHD mezi celými městskými částmi.

Zpráva z akce ve Střešovicích je dostupná na www.zahradni.net. Tunelový výdech slibovali místní politici do konce volebního roku 2018 ozeleněný rostlinami, žádný viditelný posun tu není ani v roce 2019. Účastníci říjnové akce podpořili ozelenění pomocí lián (jak nastiňoval vítězný projekt soutěže na řešení podoby výdechu), ale bez kontroverzní vyhlídky či lezecké stěny odmítaných místními občany. Se spornými prvky již v roce 2017 vedení Magistrátu naštěstí nepočítalo a současné s radním Petrem Hlubučkem i díky zájmu naší akce řeší postoupení s liánami. Ozelenění střešovického výdechu opozdil spíše přístup samosprávy Prahy 6 a sporné podnikatelské zájmy. Problémy má také výdech na Letné (Praha 7), kterým se znečištěný vzduch z Blanky nedostává výše nad horizont a s řešením hlavně umělecké výzdoby.

Přes původní plány a prohlášení stavitelů emise z tunelu Blanka neprocházejí přes elektrostatické a denitrifikační filtry. I když je díky tunelu doprava v Praze na řadě míst plynulejší, monitorování kvality ovzduší a imisí z automobilové dopravy ukazují problematický stav, viz odkaz. Plánováno je další velké prodloužení tunelového komplexu vnitřního městského okruhu a Zvonečník požádal o vyjádření vedoucího oddělení Městského okruhu na pražském Magistrátu Ondřeje Krutského. Ten poukazuje, že komplex Blanka "se na celkové tvorbě PM10 z dopravy v Praze podílí cca 0,4 promile, bylo stavebníkem na základě výše uvedeného rozhodnuto, že tyto filtry nebudou realizovány." a dále že "na základě provedených imisních měření v oblasti výdechů bylo prokázáno, že v předmětných lokalitách jsou při provozu stavby plněny příslušné imisní limity".

Zvonečník se dále obrátil na experta na emise z dopravy doc. Michala Vojtíška z ČVUT. Nejefektivnější vidí řešení emisí přímo u automobilů, kde ve výfucích dosahují znečišťující látky nejvyšší koncentrace a vyšší teplota spalin také umožňuje vyšší účinnost katalytických materiálů. Čištění již zředěného vzduchu z tunelu funguje s jinou účinností, vyžaduje energetické vstupy a je nákladné jak investičně, tak provozně. Vysoké ekonomické náklady také byly hlavním důvodem, proč se od využití filtrů ve výdeších tunelu Blanka upustilo a nepočítá se s nimi ani u nových tunelových komplexů. Dopady znečištění ovzduší v Praze představují, mimo jiné, přes tisíc předčasných úmrtí ročně.

S ohledem na zkušenosti s realizovanými výdechy tunelu Blanka je zřejmé, že jejich ozelenění pomocí lián naráží na nejmenší odpor veřejnosti a tyto výdechy by měly mít dostatečnou výšku, aby nedocházelo k ohrožení zdraví lidí žijících v jejich bezprostředním okolí. Pokud se miliony použijí na řešení problémů s nejkouřivějšími automobily a snížení hustoty automobilů nasazením tunelbusů a dalších expresních linek mezi celými městskými částmi, dosáhnout lze největšího efektu pro snížení znečištění ovzduší v Praze.

"Je zapotřebí utnout veškeré spekulace a převzít odpovědnost za kvalitní služby pro naše občany," uvedla po jednání zastupitelů předsedkyně klubu Irena Ropková. Tématem jednání byla i ochrana zeleně a parků v Praze 3 a boj proti její nesmyslné zástavbě.

Více -zde-.

Geografové v Evropské agentuře pro životní prostředí (EEA) vyhodnotili podíl zeleně ve velkých městech. Jako nejzelenější vycházejí Karlovy Vary, Praha a Ostrava. Více viz Český rozhlas.

Předcházení odpadů nebývá samozřejmou součástí místních a regionálních politik. MŽP se to nyní snaží změnit prostřednictvím programů pro ekologickou výchovu a také podporou začleňování opatření proti předcházení odpadů ve veřejné správě.

Již v roce 2012 se ale nad problematikou zamyslel radní Vysočiny Zdeněk Ryšavý (ČSSD). Praktické tipy viz stránky kraje Vysočina.

A co lze říci k předcházení odpadů v kostce? Jde především o podporu domácího kompostování. Ale také o využití například starého nábytku pro sociální potřeby a elektronických aplikací pro nabídku použitých věcí. Nebo také o fungování různých bleších trhů, "knihotočů" a míst pro odkládání starých upotřebitelných věcí ve sběrných dvorech s možností jejich koupě zájemci za symbolickou cenu (tato praxe se již osvědčila v Brně, viz projekt Re-use).

Do Senátu kandiduje starosta brněnských Vinohrad Jiří Čejka. Z jeho programu - lepší životní prostředí pro Brno:

Ve spolupráci s občany a radnicemi městských částí budu pracovat na zlepšování životních podmínek a životního prostředí ve městě Brně. Kroky, kterými bych chtěl pomoci Brnu a jeho obyvatelům, v poněkud menším měřítku léta prosazuji jako starosta na brněnských Vinohradech - ke spokojenosti značné části tamních obyvatel. Vynasnažím se napomoci ke zlepšení životního prostředí ve východní části města a v celém Brně po vzoru Vinohrad budováním parků, masivní výsadbou zeleně, podporou klidových a odpočinkových zón či zřizováním vodních prvků.

Fandím také cyklistické dopravě. Podpořím proto budování cyklostezek na území města Brna i v jeho okolí, tak, aby došlo k jejich propojení a funkčnímu využití ke spokojenosti cyklistů, bruslařů i maminek s kočárky. Budu iniciovat a napomáhat osázení brněnských náměstí a zejména ulic stromy, tak jak to bývalo běžné za mého mládí a jak jsme to provedli a ještě provádíme na Vinohradech. Stromy a veřejná zeleň mají lemovat ulice, osvěžovat vzduch a poskytovat stín. Přijďte se na Vinohrady podívat!

Téma dopravních kombinací Zvonečník vyzvednul v programové debatě ČSSD již v minulém roce (odkaz). Ke krajským volbám jsme připravili výzvu k umisťování stojanů pro kola na nádražích (odkaz). Pro regionální dopravu mívá kombinace kola na nádraží a vlaku osvědčený význam a jde o minimální náklady.

Odpad je surovina. To si kdysi uvědomoval dokonce i Jiří Paroubek, když podpořil prohlášení před krajskými volbami "Lepší recyklace, lepší prosperita" (odkaz).

Se znepokojením ale sledujeme například referendovou kampaň v Jihlavě (odkaz), kde se aktivisté/kandidáti snaží kraji předsunout špatné úmysly se spalovnou. Ať odpoví na otázku, kam se má vozit vytříděný odpad, kterého i při superrecyklaci 70% zbyde 30%. Kraj třídění odpadů aktivně podporuje, a to i přímo jeho zastánci spalovny (kontaktovali jsme k tomu i bývalého radního Zdeňka Ryšavého). Nepříliš ekologické ale vidí vození tohoto odpadu až do spalovny v Brně a všespásné není ani řešení s větším využitím cementárny v Prachovicích.

Se Zvonečníkem říkáme hlavně stále zlepšovat příležitosti ke třídění a občany k němu ekonomicky motivovat vyššími poplatky za nevytříděný odpad. Tuto politiku určuje Ministerstvo životního prostředí, ČSSD ji podporuje a může realizovat i na krajích.